Ve veřejném prostoru kladenských sídlišť najdete řadu uměleckých děl, o jejichž významu a umělecké hodnotě ví často jen málokdo. K nejznámějším patří 12 domovních znamení na rozdělovských věžácích, své skvosty má ale i sídliště v Kročehlavech. Pojďme se podívat na některé z nich.
Kročehlavské sídliště bylo z hlediska umělecké výzdoby vůbec nejbohatší ze všech kladenských sídlišť. Svá díla v něm zanechala řada významných sochařů, malířů i průmyslových výtvarníků druhé poloviny 20. století.
Řada děl by zasloužila důkladné restaurování, část už bohužel zmizela. Péči o toto kulturní dědictví přitom komplikuje i skutečnost, že město je aktuálně nemá detailně zmapované – těžko mu pak může věnovat systematickou podporu.
Postupné zhoršování stavu je dobře patrné i u jednoho z nejcennějších kročehlavských uměleckých prvků – fontány u ZŠ Pařížská (dříve 13. ZŠ) ozdobené sochou Dva ptáci z roku 1966. Dílo sochařky a keramičky Heleny Zenklové Trubáčkové je pozoruhodné jednak kombinací železobetonu s decentním keramickým obkladem, ale i hmotovým řešením, které odkazuje k práci významného anglického sochaře Henryho Moorea. Stejná autorka navrhla pro tuto školu také méně známou travertinovou sošku sedícího chlapce (1965), dodnes ve velmi dobře zachovanou v atriu budovy.
Zajímavý osud provází sochu Vichřice (1975) od Čestmíra Mudruňky, kterou najdete před budovou Střední školy designu a řemesel. V době všudypřítomných schvalovaček musel autor sochu několikrát předělávat, protože se komisím zdála málo optimistická. Je proto hříčkou osudu, že dodnes se soše přisuzuje název Radost, přestože má vyjadřovat úplně jinou emoci. Stojí za zmínku, že Mudruňka pro sídliště vytvořil ještě podobu fontány s koupajícími se chlapci, která stávala ve vnitrobloku dnešních ulic Holandská – Norská – Švédská a Americká. Bronzová socha je dnes deponovaná v areálu městské společnosti TEPO v Mostecké ulici.
K dodnes hojně vzpomínaným dominantám sídliště patřily horizontální sluneční hodiny, jejichž autorka, profesorka Adéla Matasová Teisingerová, významně ovlivnila tvář i dalších částí Kročehlav. Její dekorativní keramická stěna s názvem Strom (1984) na budově Tržnice už bohužel zanikla, jiné dílo, keramická žardiniéra u Bajkalu z roku 1981 by se však mohlo dočkat restaurování. Alespoň stávající projekt rekonstrukce okolí Bajkalu s jejím zachováním počítá.
